| 25.06.05 | |
Milí přátelé,k historii se můžete vztahovat mnoha způsoby: někdo v ní vidí zlatý věk, který se už nikdy nevrátí, někdo jen vzpomínku na svá trapná selhání, někdo na dějinný vývoj kašle a v mapě hledá perský konzulát v Siamu, někdo vzývá démona českého televizního dějepisu Marka Ebena. Jediné, co z toho všeho nepůsobí směšně, je snaha žít ve skvělém období přelomu 19. a 20 století. Důvodem není ani tak tehdejší vodopád objevů, který pokořil anarchii přírody, ale spíše jedno zjištění v oblasti filosofie a umění, jež lidem umožnilo to nejskvělejší v historii - prostě se jen tak luxusně válet. Znovuobjevení této populární činnosti ilustrují soudobá výtvarná díla, jež docenila půvab a důstojnost člověka, pouze pokud se vulgárně rozplácl do polohy vleže a to ještě nejlépe nahý. Ke skutečně podnětnému válení ovšem nestačí pouze ulehnout, ale je nutné vědomě vzývat naprostou dekadenci. Tak, jak to ve větě: "Zahálka je počátkem veškeré duševědy!" shrnul Friedrich Nietzsche, pouze válení se nabízí člověku prostor k smysluplné seberealizaci, totiž k pohrdání nad sebou samým. Dnešní lidé představují dle tohoto filosofa nejnižší formu člověka, a jelikož nepoznali první stupeň produktivního překročení sebe sama, ono zmíněné pohrdání vlastní osobou, stanou se nositeli nesmyslných katastrof budoucnosti. Jakýmsi stupidním katastrofám ve svém budoucím životě jistě každý rád předejde a tudíž pořádáme párty, která účastníkům nabídne neopakovatelnou možnost povznést se skrz celodenní flákání k vyššímu stupni lidství. Během zahradního poléhávání na dekách snad alespoň ti nejšťastnější prohlédnou, a naleznou v kritice svého já zárodky nadčlověka. Na 25.6. od 12:00 vyhlašujeme dekovou dekadentní párty spojenou s rozkládáním: Přesunete se do konce 19. století, kdy byla ještě ceněna nuda, kdy jedinou aktivitou bylo vědecké bádání v mrzkém lidském nevědomí plném zvrhlých tužeb. Kdy oslovení: "Ty lidský červe," bylo hřejivým vyznamenáním. Kdy vládlo důsledné opovržení vším umocňováno hrou ruské rulety. Sami pak pochopíte, že vynálezci této nenáročné formy souboje kompatibilní s válením se jsou skuteční hrdinové své doby. Nikoli pisálek Jules Verne naivně se těšící, že v roce 2000 bude mít každý svůj osobní balón. ProgramNebudeme dělat téměř nic. Jen se válet, pít, poslouchat hudbu, kouřit vodní dýmku, řešit nesmysly a existenciální problémy. Pokud nejste schopni skládat sebemrskačskou poezii, stačí se pouze spontánně rozkládat na dece nebo do deky nebo môžete případně rozkládat i poezii.Budeme zabíjet čas a prostor, aby jsme dosáhli mystického zážitku existence mimo čas a prostor a dráždili tím upachtěné pracující. Vyvrcholením se stane volba nejdekadentnější deky a dosažení duševědy.
Přineste siHlavně deku, nestydatou dekadenci, něco k jídlu a pití a cokoli, co budete potřebovat, protože podávat se nebude téměř nic.![]()
Popis ilustrace:Edouard Manet svým zásadním dílem Snídaně v trávě vizionářsky vystihl výhody geniální činnosti válení se. Pro současného jedince, který má hektické ránní jídlo spojené jen s vulgárně odulými obličeji spolustolujících by bylo například šokující, že omamná atmosféra při snídaňovém válení neodbytně nutí dívky svléci se promptně do naha. |
|