JáZájmyAkceVýletyVýkřiky

zájmy

Docela dlouhou dobu tvořily můj jediný zájem počítače. Snažím se od nich odplouvat, ale najít rozumný kompromis se mi zatím nepodařilo.

počítače

Začínal jsem pochopitelně na DOSu, blbnutím v Basicu. Nebylo to ono, tak jsem postupně začal prasit spíš v assembleru a legendárním C--. Nejvíc mě lákalo programování her, ale ne že bych nějakou dokopal do předveditelné podoby. Když se u mě objevily Windows začal jsem v nich zkoušet programovat v nepříliš dokonalých prostředcích typu Borland C++ Builder a Microsoft Visual C++. Mimochodem, je zajímavé, jak ty operační systémy člověka omezovaly; dostat se k rozumnému vývojovému prostředí byl tehdy problém (tedy, za to mohl i problém s připojováním se na Internet). Jakmile jsem si poprvé nainstaloval Linux, měl jsem na počítači víc programovacích jazyků, než jsem měl kdy v úmyslu se naučit.

V práci jsem začínal programovat právě v Borland C++ Builderu, ale časem jsem zjistil, že víc zábavy si užiju tvořením backgroundu na UNIXu. Po zhruba roce jsem dokázal, že se mi víčko nedostalo do stavu, ze kterého bych ho neuměl dostat. A pak už to šlo samo.

jazyky

C, C++, Python, Java, PHP, shell, Ruby, Smalltalk, Assembler i80386

systémy

Linux, Solaris, AIX, HP-UX, ... Plan9 ..., SCO Unix, Windows

databáze

Informix, Oracle, MySQL, Firebird, Sqlite

značkování

XML + XSD + XSL + FO + DocBook + XHTML, TeX

technologie

TCP/IP, HTTP, RPC

knížky

Knížkám bych rád věnoval nějakou inteligentněji členěnou stránku. Každopádně, když to jde, čtu. Můj nejoblíbenější autor je asi Graham Greene.

muzika

Hudbu mám rád, ale nevím, jak jednoduše definovat, kterou. Mám rád Queeny. Mám rád Bizeta. A Bacha. A tak. Co se interpretace týče, vlastní velmi občasné pokusy na kytaru bych raději pominul, ačkoliv kdysi dávno jsem několik let do lidušky chodil.

tancování

Rovnou se přiznávám, že tuhle zmínku sem přidávám jen s cílem udělat se zajímavějším. Původně jsem se tancování chtěl zcela vyhnout, se třídou jsem do tanečních nešel, ale o něco později jsem se do nich po jistém nátlaku dostal. A kupodivu, začalo mě to bavit, ačkoliv nechci naznačovat, že by to korespondovalo s tím, jak mi to reálně jde (což je mi naštěstí jedno). Mnohem později jsem absolvoval ještě trochu kursu Salsy, což byla ještě mnohem větší zábava, doufám, že nezůstane jen u toho.

sporty

Předem musím uvést, že sportovní typ jsem nebyl, nejsem a ani nebudu. Když se ve škole rozdělovala mužstva, vždycky jsem zůstával jako poslední.

lezení

K lezení jsem se dostal už kdysi dávno, v roce cca 1997. Nějakou dobu jsem dělal animátora u Salesiánů na stěně. Po maturitě jsem dlouhou dobu o expresku nezavadil, až do roku 2005. I tak jsem ještě nepřežil zimu, abych na jaře nemusel začínat s formou zase od podlahy. Ale snad se to jednou zadaří.

Kromtoho, jak jsem si uvědomil překvapivě pozdě, mám rád přírodu, nejlépe tu divokou horskou, a rád do ní podnikám výpravy všeho druhu.

kolo

Kolu se věnuju asi tak nejdéle. Nejužší vztah mám k silničnímu, i proto, že jsem strávil desítky hodin jeho vylepšováním. Bohužel, pokud dělám něco jiného (lezení), na kolo mi čas už nezbyde. Když je teplo, používám kolo jako dopravní prostředek. Funguje to i coby důkaz Boží existence, protože když se svým stylem jízdy přežiju cestu do práce a zpět, středem Prahy, nějaký záměr se mnou ON mít musí.

karate

V první řadě: karate není ani tak sport, jako spíš životní styl a přístup k bytí. Tolik oficiální příručka. V mém podání to není nic moc - začal jsem ho dělat až v pozdním věku, přestal s ním a vrátil se k němu v ještě pozdnějším věku. Nicméně něco na něm je - člověk docela signifikantně ztvrdne.

plavání

Plavu. Pravda, může to o sobě říct každý strom v lese. Některé ale kraula zvládají o dost líp než já.